*PŘEDNASTAVENO*


Doktorka:"Vy jste dcera Rose Stewartové?"
Jamie: "Ano.."
Doktorka:"Víte..vaše matka dnes v noci zemřela. Je mi to líto.."
Jamie: "Co..? Ale to..to ne..to.."
Doktorka: "Bohužel..utrpěla mozkovou mrtvici a.."

Jamie: "Ne... to...ale..."
Vytryskli mi slzi. Viděla jsem ji tam bezvládně ležet s kamenným vvýrazem ve tváři. Nezmohla jsem se ani na jediné slovo. Tohle bylo o nejhorší, co se jen mohlo stát.

Jamie: "Ale..vždyť jí nic nebylo...nebo snad ano?!"
Doktorka: "Cože? Vy jste to nevěděla? Měla závažnou srdeční poruchu! Brala vůbec nějaké prášky?
Jamie: "No..vlastně ne. Brala jen cosi na tlak, pak už nic."
Doktorka: "Aha tak to se pak ani nedivím. Je mi to vážně líto ale v podstatě si za to mohla sama. Pak už stačí se jen trošičku rozčílit a..."

Vyběhla jsem z nemocnice rychlostí blesku. Slzy mi stékaly po tváři. Pořád jsme tomu nemohla uvěřit.

Doma jsem byla za chvíly. Byla jsem psychicky na dně. Co si jenom bez ní počnu? Vždyť nikoho jinýho nemám, nemám tátu, ale žádnou tetu nebo kohokoliv, prostě jse úplně sama!

Posadila jsem se na tu lavičku kde vždycky sedávala máma. Znovu mi vytryskly slzy.

Lehla jsem si. Neměla jsem sílu cokoliv dělat. Byla jsem úplně v p*deli. Nevěděla jsem co mám dělat. Nebyl tu ani nikdo, komu bych zavolala nebo komu bychse vyplakala do klína. Teď jsem si konečně uvědomila, že kromě mámi jsem neměla nikoho jinýho. Vůbec nikoho.

Po chvíly jsem neměla sílu ani přemýšlet. Usnula jsem. Zdálo se mi že...
- Líbil se ti díl?
- Co se jí zdálo?
- O byla ta důležitá věc c jí chtěla máma říct než zemřela?











ahoooj...tyto fotky jsou z TS3 ze ano?..za kolik si to koupila?..odepis na blog :) a mas hezunekj blog a pjekny den ti preju :)