
Délka dílu: 6
Napětí: žádné, jedná se o depresy xD
Kdy bude další díl?: zítra

Callie: "Musím jít od tohoto domu pryč! Nesmím tady zůstat!" - říkala jsem zoufale

(omlouvám se za fotku)
Běžela jsem asi půl hodiny. Začalo se stmívat. Byla jsem zoufalá, měla jsem chuť s tím zkoncovat.
Měla jsem hlad a byla mi zima..

Šla jsem kolem popelnice a strašně jsem se lekla malé kočičky. Připomínala mi moji kočičku Lolli. Měla jsem ji jako malá, ale zajelo jí auto.

Sedla na studenou zem. Slzy jsem měla na krajíčku. Třásla jsem se jak drahý pes a myslela na Sue.
Callie: "Proč jsem to udělala? Proč, jsem tam nechala Sue samotnou? Jsem to, ale krá_a!"

Ách jo.. Po chvíli jsem se přesunula na popelnici. Ráda bych se k Sue vrátila, ale nemůžu. Ublížilo by jí to. Moje zvláštní síla.

Měnila jsem místa jak se dalo. Sedla jsem i na nějáké auto, které vypadalo, že se o něj nikdo nestará. Koukala jsem se na hvězdy. Byla to krásná podívaná. Po chvilce jsem usnula.
- Co se stane ráno, stane se něco?
- Budou Call znásilňovat bezďáci?? xDD











super