
Proč jezdit autobusem? Sedneš ke stolu a navrhneš vznášedlo. Je to
přeci jednoduché jako facka. Spojíš tohle s tamtím, vyvrtáš pár děr,
připojíš motor ze staré babety, trysku z vysavače namontuješ obráceně,
připojíš gyroskop a elektromagnet a frrr... Teď už tě autobusy
nezajímají. Dorazíš do školy nebo do práce a tam vidíš, jak tvojí
kolegyni stále padají tužky ze stolu.
psací potřeby je pro tebe hračkou. Nebaví tě připojovat elektrické
přístroje kabelem do zásuvky? Vzpomeneš si na svého předchůdce Nikolu
Teslu a domyslíš jeho teorii o přenosu energie vzduchem a rázem ti
celé lidstvo bude děkovat. Jako vynálezce se nemusíš omezovat všední
realitou kolem sebe. Tvoje sny a odhodlání jsou silnější. Teď můžeš
dokázat všem hlupákům, proč jsi místo mrhání časem v ulicích
navštěvoval knihovnu a proč sis jako malý přál k Vánocům soupravu Malý
biochemik. A že tě někdo náhodou s nějakým vynálezem předhoní? Aspoň
budeš mít motivaci udělat to ještě lépe a všichni budou jenom
nevěřícně zírat.

Ve čtyřech letech plácáš na písku bábovičky, v osmi stavíš z písku
hrady. Ve dvanácti sestavuješ mosty ze sirek a v šestnácti tvaruješ
hlínu do podoby hrnečku. Ve dvaceti vyřezáváš sošky ze dřeva nebo je
uplácáváš z jílu. Tak nám netvrď, že nejsi sochař! Máš neposedné
prsty, pořád si s něčím hraješ a když vidíš nějaký materiál, tak si
představuješ, co by z něho šlo vytvořit. V balvanu u cesty vidíš
skřítka, ve vykotlaném kmeni tančící víly. Tvoje kreativita nezná mezí
a každý nápad je pro tebe výzvou. Sedět u stolu nebo válet se u
televize není nic pro tebe. Mnohem lépe se cítíš v dílně nebo
ateliéru, protože chceš tvořit. Láká tě vdechnout do kamene, hlíny
nebo dřeva svoje myšlenky. Proto bereš do rukou věci, které díky svému
talentu přetváříš v něco, co svět ještě neviděl. A lidé kolem tebe
nezůstávají nezaujatí. Tvoje práce jim dělá radost, baví je a
inspiruje. Mají k tvému umění přirozený respekt a nejraději by si tvé
výtvory vystavili doma v obýváku. Modelky stojí u tvých dveří frontu,
výstavy tvých soch navštěvují studenti uměleckých škol, topíš se ve
slávě... ale tobě je vlastně všechno jedno. Nejvíc pro tebe znamená,
když se můžeš někam v klidu zavřít a přetvářet své vize v realitu.











Awojík moc tě prosím hlásla by jsi mi tady?
http://luvhooou.blog.cz/1006/sonb-zacatek#komentare
Jsem tam jako Bonnbónek-Emm
moc se ti omlouvám za reklamu určitě se ti zdá že jsem otravná:(